1692 - 1747 - Lichtensteinové - Kastelkorn

Část A

   Hrabě František Karel panství brzy rozšířil o sousední velkostatek Pohořelice a přistoupil k přestavbě hradu na pohodlné barokní sídlo. V říjnu 1706 hrabě František Karel Lichtenštejn-Kastelkorn umírá. Poručnictví nad dvanácti pozůstalými dětmi a správy majetku se ujal bratr zemřelého - hrabě Maxmilián Adam Lichtenštejn-Kastelkorn, kanovník kapituly olomoucké, salcburské a probošt brněnský. Ten však počátkem roku 1709 umírá. Majetek hraběte Františka měli zdědit jeho čtyři synové: Filip Pavel, Jakub Arnošt, Maxmilián Rudolf a Tomáš Josef. Následuje společná správa panství, která trvá do doby, než se Tomáš Rudolf stal plnoletým. K dělení zděděných statků došlo roku 1724. Malenovice připadly Maxmiliánu Rudolfovi. Malenovické panství zahrnovalo Malenovice, Tečovice, Lhotku, Louky, Bohuslavice a Lhotu. Pohořelické panství bylo odděleno. Po své smrti roku 1739 odkazuje svůj majetek bratrům Jakubu Arnoštovi a Tomáši Josefovi. Roku 1740 Tomáš Josef přenechal svůj podíl bratrovi. Pánem na Malenovicích se stal Jakub Arnošt Lichtenštejn-Kastelkorn. Jemu se podařilo již natrvalo připojit k Malenovicím i Pohořelice. Jakub Arnošt byl vysokým církevním hodnostářem. Roku 1738 se stal olomouckým biskupem. V této funkci se dočkal neobvyklé pocty, když 12. května 1743 vykonal ve svatovítské katedrále korunovaci Marie Terezie na českou královnu. Roku 1745 stanul na vrcholu své moci, stal se totiž salcburským arcibiskupem. V červnu 1747 zemřel v Salcburku a tím skončila padesátiletá vláda tohoto rodu na hradě v Malenovicích.

Část B

   Hraběcí stav rodu získal roku 1500 Pavel z Lichtensteinu, český hraběcí stav 6. 6. jim byl přidělen 1663 pro Maxe, dědičného zemského hofmistra v Alsasku, moravský inkolát 1649. Starý tyrolský rod, jehož posledním členem v mužské linii byl František Antoním z Lichtensteinu svobodný pán z Kastelkornu, který zemřel v roce 1761. Svatbou Kryštofa Filipa, hraběte z Lichtensteinu, s Barborou, hraběnkou ze Slavatů, obdržel rod po smrti posledního hraběte ze Slavatů velkou část majetku tohoto domu. Kryštof Pavel, hrabě z Lichtensteinu, se stal 1643 zemským hejtmanem markrabství moravského. Na Moravě rod vlastnil: Pernštejn, Bludov, Chromeč, Telč, Studenou, Slavonice, Slavětice, Malenovice, Pohořelice, Bítovanky, Bejkovec, Borovnou Krasonice , Zdenkov a Nové Meziříčko (Wolny, schles. Adel)

Erb : II. Čtvrcený štít s rodovým erbem jako středovým štítem. 1 a 4 v červeném poli dvouocasý stříbrný lev, 2 a 3 dělené, nahoře ve stříbrné barvě vyrůstající dvouocasý lev, dole černé pole. Tři helmy: I. Lev vyrůstající z 1, přikrývadla červeno stříbrná, II. Klenot a přikrývadla rodového erbu, III. Před pavím závěsem celé pole 2, přikrývadla červeno - stříbrná

historický erb